Frankie 6 měsíců
Ahojky všichni,
tak jsem opět prožil další krásný měsíc, plný zážitků a radosti. Jsem opět o ten jeden měsíc starší a nikdo nemůže uvěřit tomu, že už mi je půl roku. V minulém příspěvku, jsem vás upozorňoval na to, že se chystáme za paní Zuzankou, kde jsem se narodil. Bohužel nebyl čas a tak to snad stihneme do konce roku.
Jelikož začal pomalu podzim a teplé dny nás opustily, užívám si procházky mnohem lépe. Do toho začalo padat listí a je skutečně velká legrace v něm běhat. Teď co byly hezké dny, tak na jsme procházky chodili každý den. Po návratu domu jsem zbaštil misku granulí a vždy se uvelebil do pelíšku a spokojeně odpočíval. Co mě trochu mrzí, že jsem dlouho nebyl na zahradě za Jackem, ale panička mi vysvětlila, že má Jack zraněnou packu a při hraní bych mu ji moh ještě víc poranit. A tak musím čekat až se uzdraví.
Jinak jsem dostal spoustu nových pamlsků, které voní po uzeným, spoustu psých sušenek a dentálních tyčinek, mám i nové granulky, značka je stejná - PURINA, ale teď jsem je dostal s jinou příchutí a můžu se po nich utlouct. Co se týče hraček, tak gumové hračky mě pustili a našel jsem zálibu v plyšácích. Objevil jsem doma jednoho fialového dráčka a byl prostě už můj. Pořád jsem se s ním jen mazlil, tahal si ho do pelíšku, zkrátka jsem se do něj zamiloval. Když jsem pak měl záchvat hravosti, udělal jsem mu díru a vylezl z něj molitan. Byl jsem z toho smutný, protože jsem veděl, že páníček ho vyhodí. Ale nevyhodil. Vyndal z něj všechen molitan a dal mi ho zpět. Sice už nevypadá jako plyšák, ale jako kus hadru. Ale já jsem šťastný, že ho mám :-) a to i přesto, že mám spoustu jiných hraček. Co začalo být ošklivé počasí, tak se ocitám mnohem častěji ve vaně. Nekoupou mě celého, vždy hlavně packy a občas bříško. A mě se koupání začalo docela líbit a tak držím jako koza drbání. Také jsem vám psal, že už nesmím spinkat v postýlce, ale na zemi v pelíšku, to proto, že jsem nejraději spal obtočený kolem krku a páníčci se nemohli vyspat. A tak jsem byl poslušnej a opravdu jsem spinkal noc co noc v pelíšku na zemi. Ale po čase se mi začalo stýskat, byl jsem tam tak sám... A tak jsem přišel na jednu fintu. Když usnou, nenápadně si k nim vlezu a oni to ani nevědí. Když je mi pak v noci teplo, sám si seskočím na zem do pelíšku. A víte co mi k té fintě nejvíc pomohlo? To, že jsem zase o trošku vyrostl a už si dokážu na postel vylézt sám. Ráno si vždy raději seskočim, aby nikdo nic nezjistil a je vše v pořádku. Ale štěstí mi už párkrát nepřálo a já usnul tvrdě. Spal jsem znova mezi nima na zádech, rozvalenej jako knížepán a v tom mě probudil přísný hlas. Panička se probudila... Ale nic z toho nebylo, myslím, že zabralo to jak jsem tam legračně ležel a hlavně hodil ty moje očička. No a bylo vymalováno. Následovalo mazlení a pusinkování a to já moc rád.
No a takhle krásně se mám pořád. Spadl jsem do náruče lidem, kteří mi dávají maximum lásky a já jim to oplácím. Máme se všichni moc rádi a to je to nejdůležitější. Teď už znáte jaký byl můj první půl rok života. Byl plný hrání, učení, objevování, seznamování. Psal jsem vám každý měsíc a já doufám, že vás to bavilo číst. Od teď vám už nebudu psát každý měsíc, ale jednou za čtvrt roku. A tak se těšte na příště, čekají mě moje první Vánoce a tak budu mít určitě co vyprávět. Do té doby se mějte fajnově. S pozdravem
pac a pusu
FRANKIE